V roce 2009 jsem zakládal Bodyguard Group® s jednoduchou představou: dělat ochranu osob tak, aby si jí okolí klienta ani nevšimlo. Za ty roky se z pražského týmu stala firma, která pracuje doma i v zahraničí. V tomhle textu popisuji, co se změnilo, co zůstalo stejné a kam chci firmu posunout dál.
Telefon pozdě večer
Konkrétní zakázky ani klienty nepopisuji, ale takhle vypadá běžná situace. Klient volá pozdě večer, protože se mění zítřejší program. Cíl cesty je jinde, než bylo v plánu, a odjezd se posouvá. Za tu chvíli je potřeba přeplánovat trasu, ověřit nové místo, domluvit se s řidičem, projít parkování a příjezdovou cestu a ujasnit si, kdo všechno bude o změně vědět. Klient přitom slyší jedinou větu: dobře, postarám se o to.
Tohle je podstata téhle práce. Klient nemá řešit, jestli to jde. Má vědět, že se má na koho obrátit a že se změna začne řešit hned.
Přesně tohle mi na trhu v roce 2009 chybělo, když jsem Bodyguard Group® zakládal. Ochrana osob se tehdy často chápala jako fyzická přítomnost silného člověka vedle klienta. Já jsem chtěl postavit službu, ve které je fyzická přítomnost až tím posledním článkem, a všechno předtím je příprava, informace a plán.
Firmu netvoří jméno, ale lidé, kteří přijedou
Už v prvních letech mi bylo jasné, že o výsledku nerozhoduje název na smlouvě, ale konkrétní člověk, který ráno stojí u auta. Klient nepozná rozdíl v marketingu. Pozná rozdíl v tom, jestli ochránce ví, kudy se jde k zadnímu východu, jestli se umí chovat mezi lidmi, které klient zná, a jestli dokáže půl dne mlčet.
Proto stavím tým podle povahy, ne podle postavy. Hledám lidi, kteří jsou klidní, když se něco pokazí, kteří nemluví o své práci mimo práci a kteří si všímají detailů dřív, než se z nich stane problém. Disciplína, diskrétnost a spolehlivost v maličkostech jsou pro mě základ.
To se nedá nahradit školením, ale dá se to školením rozvíjet. Lidé v mém týmu proto pravidelně procházejí přípravou na modelové situace, protože pod tlakem člověk nedělá to, co si přečetl, ale to, co má nacvičené. A pokud někdo tyhle hodnoty nesdílí, raději zakázku odmítnu, než abych ho poslal ke klientovi.
Od ochrany osoby k ochraně celého prostředí
Postupem let jsem zjistil, že chránit člověka a nechránit prostředí, ve kterém se pohybuje, nedává smysl. Klient nežije jen v autě a v zasedačce. Chodí na akce, bydlí v hotelech, pořádá firemní setkání, jeho rodina se pohybuje samostatně. Proto jsem službu rozšířil do dalších oblastí, které na sebe navazují.
Dnes zajišťuji zejména tyto oblasti:
- Close Protection — osobní ochrana klienta založená na diskrétnosti, přípravě trasy a znalosti jeho programu, ne na demonstraci síly.
- Bezpečnost akcí — od uzavřených firemních setkání po veřejné události, kde je potřeba řešit vstupy, dav i únikové cesty současně.
- Ochrana objektů a hotelů — režim vstupů, kontrola perimetru a spolupráce s recepcí či ostrahou provozovatele.
- Doprovod rodiny a diskrétní režim — situace, kdy má ochrana zůstat co nejméně viditelná, typicky u dětí a při běžném denním programu.
Ochrana nekončí na hranicích
Klienti, které chráním, se nepohybují jen po Praze. Létají na jednání, mají majetek v zahraničí, cestují s rodinou, přijímají zahraniční partnery. Pokud ochrana funguje jen doma a v cizí zemi končí, není to ochrana, ale doprovod na letiště.
Proto jsem začal budovat spolupráci se zahraničními partnery. Znamená to mít v cílové zemi někoho, kdo zná místní poměry, jazyk, dopravu, zdravotní péči i to, co je tam běžné a co už ne. Bez místní znalosti se dá udělat plán, který na papíře vypadá dobře a v realitě se rozpadne na první křižovatce.
Stejně tak přijímám zahraniční delegace u nás. Kolega ze zahraničí potřebuje partnera v Praze, který mu řekne, jak to tady chodí, a to je přesně role, kterou plním. Tahle vzájemnost je podle mě jediná rozumná cesta, jak dělat ochranu i mimo domácí prostředí a nespoléhat na improvizaci.
Technologie ochranu nenahradí, ale zrychlí rozhodování
Za ty roky se změnilo hodně věcí. Komunikace, plánování tras, sdílení polohy v týmu, kamerové systémy, prověřování prostředí před příjezdem, to všechno je dnes rychlejší a přesnější, než když jsem začínal.
Zároveň jsem opatrný k představě, že technika vyřeší práci za člověka. Systém Vám ukáže, že se něco děje. Nerozhodne za Vás, jestli klienta přesunout, nebo počkat. Tohle rozhodnutí vždycky udělá člověk, který stojí na místě a vidí souvislosti.
Beru proto technologie jako nástroj, který zkracuje čas mezi informací a reakcí. Investuji do nich, testuji je a zavádím je, když se osvědčí v provozu, ne proto, aby dobře vypadaly v nabídce.
Kam chci firmu posunout dál
Moje vize není o růstu počtu lidí. Je o hloubce. Chci, aby se ochránce v mém týmu uměl samostatně rozhodovat i v náročných situacích, ovládal jazyky, uměl číst prostředí a měl za sebou přípravu, která nekončí certifikátem.
Druhá věc je stabilní síť partnerů. Ochrana je týmová disciplína. Bez spolehlivých řidičů, techniků, právníků, zdravotnické podpory a partnerů v zahraničí zůstanete na všechno sami a dřív nebo později se to projeví. Tuhle síť buduji dlouhodobě a pomalu, protože důvěru mezi partnery nejde koupit.
Třetí věc je srozumitelnost pro klienta. Chci, aby klient dopředu věděl, co dostane, jak se bude postupovat a kdo za co odpovídá. Bezpečnost není mystika. Je to řemeslo, které se dá popsat, naplánovat a odvést nenápadně.
Co si z toho odnést
Od roku 2009 se změnily technologie, rozsah služeb i země, ve kterých pracuji. Nezměnilo se to hlavní: ochrana stojí na přípravě, na lidech a na diskrétnosti. Klient by neměl mít pocit, že žije v obležení. Má mít prostor věnovat se své práci a rodině, zatímco organizaci kolem má na starosti někdo jiný.
Pokud zvažujete ochranu pro sebe, rodinu nebo firmu, doporučuji začít od otázky, jaká je Vaše běžná rutina a kde se opakuje. Rizika často vznikají z předvídatelnosti: stejný čas, stejná trasa, stejné dveře. Sepsat si tenhle přehled zvládnete i sami a je to první krok, který má smysl udělat ještě předtím, než někoho oslovíte.
Rád si o tom s Vámi promluvím nezávazně. Sejdeme se nebo si zavoláme, projdeme Vaši situaci a řeknu Vám na rovinu, jestli ochranu vůbec potřebujete, v jakém rozsahu a co dává smysl řešit jako první. Pokud se pak rozhodnete jinak, nic se neděje. Přehled o své situaci Vám zůstane tak jako tak.
„Ochrana není o síle ani o technice. Je o přípravě, díky které se klient může soustředit na svou práci a nemusí řešit organizaci kolem sebe.“— Robert Václavík
