Domů  /  Blog  /  Travel & risk management
Rozbor zakladatele

Pět hodin na hranici. Jak dnes plánovat cesty po Evropě

  ·  11 min čtení  ·  18 min poslech
Robert Václavík na letištním terminálu — Bodyguard Group ®
Poslechnout článekaudio verze0:00 / 17:49

Sedmnáct let plánuju cesty lidem, kteří si nemůžou dovolit uváznout. Letos se v Evropě sešlo několik věcí najednou — nové hraniční systémy, kontroly tam, kde dvacet let nebyly, a stávky ohlášené měsíce dopředu. Shrnuju, co se reálně změnilo a jak podle toho cesty plánuju.

Nejčastější hovor letošního léta

Když mi v létě zazvoní telefon, nezačíná ten hovor slovem přepadení. Začíná větou „stojíme na hranici a nehýbeme se". Nebo „zrušili nám let a v Praze na nás čeká klient".

To je dnešní travel risk management. Devět z deseti problémů, které řeším, nejsou útoky. Jsou to fronty, uzavírky, stávky a papíry, které někomu chybí. Mají jednu společnou vlastnost — dají se předvídat. A skoro vždycky je někdo ohlásil dopředu.

Hranice se letos změnily doopravdy

Od 10. dubna 2026 je plně v provozu evropský Entry/Exit System (EES). Rozjížděl se od října 2025 a teď funguje na všech vnějších hranicích Schengenu. Týká se občanů třetích zemí, kteří přijíždějí na krátkodobý pobyt — vás jako Čecha ne. Zato se týká vašich zahraničních hostů a partnerů mimo EU a také zaměstnanců, kteří v EU nemají povolení k pobytu ani dlouhodobé vízum.

Při prvním překročení hranice se snímá obličej a otisky prstů, pas se už nerazítkuje. Při dalších cestách se biometrie jen ověřuje, což je rychlejší. Problém je ten první průchod.

Letecký sektor napsal 1. července Evropské komisi otevřený dopis, ve kterém mluví o čekacích dobách až pět hodin ve špičce. Komise oponuje, že vážné fronty se týkají zhruba dvaceti z asi patnácti set hraničních přechodů. Praha hlásí prodloužení odbavení řádově v desítkách sekund na cestujícího — jenže když jich stojí ve frontě tisíc, desítky sekund se sečtou.

Co s tím dělám: u zahraničních hostů ze třetích zemí počítám při prvním příletu do Schengenu s hodinovou rezervou navíc a nikdy jim neplánuju těsný navazující spoj.

ETIAS: pořád nic — a to je taky informace

ETIAS není v provozu a k dnešnímu dni nemá zveřejněné datum spuštění. Oficiální web i stránky Komise dnes shodně uvádějí, že se žádosti nepřijímají. Ještě v dubnu se psalo o posledním čtvrtletí 2026, dnes už na hlavních stránkách žádný termín není. Podle reportáže Financial Times posunula agentura eu-LISA interně start na rok 2027; oficiálně to nikdo nepotvrdil.

Poplatek i podmínky stanovuje přímo evropské nařízení; povolení bude platit tři roky nebo do konce platnosti pasu.

Praktický důsledek: pokud vám dnes kdokoliv nabízí „vyřízení ETIAS", je to podvod. Ten systém zatím neexistuje.

Past na časté cestovatele: pravidlo 90/180

Krátkodobý pobyt je maximálně 90 dní v jakémkoli 180denním období — a to se počítá společně pro všechny země používající EES, ne po jednotlivých státech. Nově to systém hlídá automaticky.

Tady je detail, na který se letos dá naletět. Oficiální kalkulačka EU výslovně nezapočítává žádný pobyt, který začal před 10. dubnem 2026. A do 6. října 2026 může být odpověď „OK" nespolehlivá u držitelů jednorázových a dvojnásobných víz, kteří některý vstup využili mezi říjnem 2025 a dubnem 2026.

Jinými slovy: kalkulačka vám letos může říct, že je všechno v pořádku, a přesto můžete mít našlapáno. U zahraničních kolegů si letos vedu vlastní evidenci pobytů, dokud se to nesrovná.

Kontroly na vnitřních hranicích — i na těch našich

Tohle většina lidí podceňuje, protože „v Schengenu se přece nekontroluje". Kontroluje. Podle oficiálního seznamu Komise ke dni 28. 7. 2026 mají dočasné kontroly zavedené (aktuální stav ověřte před cestou přímo v tomto seznamu):

Aktualizace 29. 9. 2026: Německo a Rakousko kontroly prodloužily, včetně hranice s Českou republikou, na období od 16. září 2026 do 15. března 2027 (aktuální seznam Evropské komise).

Transfer z Prahy do Mnichova nebo do Vídně tedy dnes může skončit stáním na hranici. Vlastní platný doklad — občanský průkaz nebo cestovní pas — musí mít každý, děti nevyjímaje; zapsané v dokladu rodiče cestovat nemohou.

Prázdná hala hraniční kontroly s biometrickými branami
Biometrické brány zrychlily druhý a další průchod. Tím prvním musí projít každý.

Praha očima člověka, který ji hlídá

Začnu tím dobrým, protože se to říká málo. Kriminalita v Praze klesá. V roce 2025 bylo registrováno 34 853 skutků, meziročně o 9,3 % méně, a objasněnost se blíží 27 %. V prvním čtvrtletí 2026 klesla o další dvě procenta a výrazně ubylo vloupání.

Jedna výjimka tam ale je: násilná kriminalita v prvním čtvrtletí 2026 vzrostla ze 449 na 513 případů. To je číslo, které sleduju.

Kapesní krádeže a krádeže na osobách tvořily loni 8,5 % veškeré pražské kriminality. Britské ministerstvo zahraničí ve svém doporučení jmenuje konkrétní místa: trasy metra a autobusů z letiště do centra a tramvaje směřující na Pražský hrad. Pražská policie na léto posiluje takzvané kapsa týmy a zapojuje i kolegy ze zahraničí, protože tuhle kriminalitu často páchají organizované skupiny.

Co mě z pražských čísel zaráží nejvíc, je taxi. Magistrát loni provedl 1 470 kontrol a porušení zákona našel ve 314 případech. U takzvané smluvní přepravy bylo porušení v 71 % kontrol. Od září 2024 bylo 46 řidičů předáno cizinecké policii a šestnáct lidí bylo obviněno z vydávání neoprávněných licencí cizím řidičům až ve dvou stech případech. Proto klientům transfer objednávám předem a nikdy z ulice.

Ještě tři věci, které se v Praze opakují a mají jasné řešení:

A auta. V roce 2024 bylo v ČR odcizeno 2 801 vozidel, z toho 637 v Praze. Zajímavější je ale změna metody: zatímco v roce 2010 připadalo 80 % případů na krádeže s viditelným vloupáním, dnes je to jen 30 %. Zbytek jsou rušičky, emulátory klíčů a zásahy do vnitřní komunikace vozu. Rozbité okno už není známka toho, že vám někdo bral auto.

Noční tramvaj a chodci na mokré dlažbě v centru Prahy
Kapsáři nepracují v tmavých uličkách. Pracují tam, kde jsou lidé namačkaní a rozptýlení.

Evropa: co dnes cesty ruší nejčastěji

Letecká doprava jede na hraně. V polovině července 2026 létalo Evropou přes 36 tisíc letů denně, ale příletová punktualita byla 69 % a odletová 63 %. Za většinu zpoždění může počasí — v létě 2026 stálo za 55 % všech traťových zpoždění. K tomu se pořád létá jen v asi 80 % vzdušného prostoru, který byl k dispozici před ruskou invazí na Ukrajinu.

Systém je tak vytížený, že ho rozhodí jedna technická závada. Když 27. července selhal v Bruselu systém přidělování slotů, musel se aktivovat nouzový plán a zpoždění pokračovala do dalšího dne. V lednu vypadly rádiové frekvence nad celým Řeckem a uzemnily zhruba 120 letů.

Přibyly drony. Mnichov i Kodaň už kvůli jejich výskytu dočasně omezily provoz. Evropská komise proto představila protidronový akční plán, jehož plná funkčnost se očekává až koncem roku 2027.

A pak jsou tu věci, které víme dopředu. Právě ty lze do cestovního plánu zapracovat nejspolehlivěji:

Když mi dnes někdo řekne, že chce v první polovině října letět přes Francii, mám to v kalendáři už teď.

Dvě věci navíc, o kterých se mluví málo. Rušení a podvrhávání satelitního signálu — agentura EASA vydala 3. července už čtvrtou revizi svého bulletinu, postižené jsou Baltské a Černé moře, Středomoří, Blízký východ a Arktida. A kyber: v září 2025 vyřadil ransomware u dodavatele odbavovacího softwaru systémy na letištích v Londýně, Bruselu, Berlíně a Dublinu a odbavovalo se tužkou na papír.

Stupně teroristického ohrožení se letos v Evropě zvedly. Británie je od 1. května na stupni severe, Německo v polovině července zvýšilo hodnocení na „vysoké", Belgie drží tři ze čtyř, Francie má zpřísněnou ostražitost. V Česku platí pro celý rok 2026 stupeň B — mírné ohrožení, tedy druhý nejnižší ze čtyř.

Téměř prázdná odletová hala v noci s informační tabulí
Většina zpoždění se dala vyčíst z kalendáře. Stávka bývá ohlášená měsíce dopředu.

Luxusní hodinky jako viditelný cíl

Tohle je kriminalita, která cílí přímo na naše klienty. Podle databáze The Watch Register bylo loni celosvětově nahlášeno jako odcizených nebo ztracených přes deset tisíc luxusních hodinek — v průměru jedny za hodinu. Jako nejrizikovější se v Evropě uvádějí Londýn, Barcelona a Ibiza, dále Paříž, Milán a Řím.

V Miláně vzrostly pouliční loupeže hodinek o třicet procent a mezi zaznamenanými případy byly značky Richard Mille i Audemars Piguet. V Paříži zase maskovaný lupič na skútru odvezl z obchodu jedenáct hodinek Rolex.

Že to jde i opačně, ukazuje Londýn: po cíleném nasazení klesly kapesní krádeže za rok o 23 % a ve West Endu se krádeže mobilů snížily na polovinu.

A jeden trik, který stojí za zapamatování. V Madridu byl zadržen muž obviněný z patnácti vloupání do hotelových pokojů. Nedělal nic technicky složitého: sledoval hosty při check-inu, zapamatoval si jméno a číslo pokoje, a pak si na recepci řekl o náhradní kartu s tím, že tu původní ztratil. Proto své jméno a číslo pokoje u recepce nikdy neříkám nahlas.

Detail zápěstí s hodinkami zakrývanými manžetou saka
Nejlevnější opatření celého článku: stáhnout rukáv dřív, než vystoupíte z auta.

Duty of care není papír do šuplíku

Pokud posíláte zaměstnance na cesty, tahle část je pro vás nejdůležitější.

Existuje mezinárodní norma ISO 31030 pro řízení rizik cestování. Není certifikovatelná — je to návod, ne razítko. Ale právě proto je nebezpečná: dá se očekávat, že u soudu bude citována jako měřítko toho, jestli firma dostála své péči.

České právo je v tomhle přímočaré. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli zajistit bezpečnost s ohledem na rizika (§ 101), soustavně rizika vyhledávat, vyhodnocovat, vést o tom dokumentaci a mít připravená opatření pro mimořádné události včetně evakuace (§ 102) a zaměstnance o rizicích srozumitelně informovat a proškolit (§ 103). Odpovědnost za pracovní úraz je přitom objektivní — nemusíte nic porušit a zprostit se jí lze jen ve výjimkách, které stanoví zákoník práce (§ 270).

Že to není teorie, ukazuje inspekce práce: jen za první pololetí 2025 provedla tisíce kontrol a porušení našla u zhruba šedesáti procent z nich. V krajním případě jde o trestní rovinu, pokud pachatel poruší důležitou povinnost vyplývající ze zaměstnání.

A existuje evropský precedent. V roce 2015 přiznal soud v Oslu náhradu zaměstnanci Norské rady pro uprchlíky poté, co byl na služební cestě v Keni postřelen a unesen. Soud označil jednání organizace za hrubě nedbalé, protože riziko únosu bylo předvídatelné, dostupná opatření nebyla přijata a lidé, kteří rozhodovali, situaci dostatečně nerozuměli.

Přesto má formální program řízení rizik cestování jen menšina firem — v jednom mezinárodním průzkumu mezi vyšším managementem uvedlo silný program ve smyslu ISO 31030 jen 24 % organizací.

Co vaše cestovní pojistka nekryje

Tuhle část si přečtěte, i kdybyste zbytek přeskočili. Prošel jsem si pojistné podmínky jedné z velkých českých pojišťoven — jako typový příklad, u ostatních to bývá obdobné — a je to takhle:

Kdo tohle potřebuje řešit, potřebuje samostatné K&R pojištění — a to má jednu zvláštnost: obsahuje doložku mlčenlivosti. O jeho existenci se ve firmě nesmí mluvit, jinak přestává platit. Ví o něm jen pár lidí. Samotné výkupné je navíc právní minové pole, protože sankční režimy mohou platbu i kontakt s určitými skupinami zakazovat.

Robert Václavík pracuje s tabletem na zadním sedadle vozu v noci
Rozhodující část práce se odehraje dřív, než klient nasedne.

Co dělám před cestou, na cestě a když se něco stane

Žádná magie. Jen pořadí kroků, které se osvědčilo:

Proč o tom píšu právě teď

Mezinárodní průzkum letošního roku říká, že tři čtvrtiny firem cítí, jak se zkracuje okno pro kritická rozhodnutí — ale jen třetina věří, že dokáže rychle zareagovat. Ten rozdíl mezi „víme o tom" a „umíme s tím něco udělat" je přesně to místo, kde děláme svoji práci.

Většina věcí, které jsem tady popsal, se dala zjistit předem. Stávka byla ohlášená, kontrola na hranici je na oficiálním seznamu, výluka je v jízdním řádu, pojistná výluka je v podmínkách. Nikdo si to jen nepřečetl včas.

Pokud řešíte cesty svoje, svojí rodiny nebo svých lidí, ozvěte se mi na nezávaznou konzultaci. Projdeme si konkrétní trasu a termín a řekneme si na rovinu, co je potřeba a co je zbytečné strašení. Bez tlaku, bez závazku.

„Riziko na cestě se málokdy ohlásí dopředu. Zato stávka, uzavírka a kontrola na hranici ano — a to je přesně ta část, kterou jde naplánovat."— Robert Václavík

Stav k 28. 7. 2026. Termíny stávek, výluk a hraničních kontrol se mění — před cestou si je prosím ověřte. Ohlášené stávky mohou být odvolány, kontroly na vnitřních hranicích se prodlužují i ruší. Aktuální seznam kontrol vede Evropská komise, upozornění na cesty vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Článek je obecná informace, nikoli právní ani pojistné poradenství.

Líbil se vám článek?Sdílejte ho
Sdílet na Facebooku

Chystáte cestu, u které si nemůžete dovolit uváznout?

Projdeme konkrétní trasu, termín a rizika — pro Vás, rodinu i firemní tým. První konzultace je nezávazná a důvěrná.

Toto řešíme službou Travel Security & Risk ManagementTravel Security & Risk Management →